09.06.2011 - ZAŽIVA ZAKOPANÁ - ZACHRÁNENÁ - ZLÝ PRÍBEH S DOBRÝM KONCOM

Nechutný případ se stal na Maltě. Na kauzu zareagovala i vláda, která zpřísnila sankce za týrání zvířat. Příběh fenky křížence, kterou nazvali Star, je neuvěřitelný. Lidé ji objevili zakopanou až po čenich v zemi na ostrově Malta. Jejich úžas se ještě vystupňoval, když pejska vykopali. Star měla totiž svázané všechny tlapky a v těle dvacet broků, uvedl deník Daily Mail. Nikdo zezačátku nevěřil, že pejsek může vůbec přežít. Během komplikované operace jí veterináři broky z těla vybrali a umístili ji do místního útulku pro psy, kde žije doteď. Případ rozvířil vody dokonce ve vládě. Díky Star se na maltě rozhodli zvýšit pokuty za týrání psů. Když najdou člověka, který jí tento hrůzný čin udělal, čeká ho pokuta až 50 000 eur a rok vězení. KLIKNITE PRE PREHRATIE VIDEA

18.03.2011 - PSÍK STRÁŽIL KAMARÁTA PO TSUNAMI

Japonské trosky plné zúfalstva a sĺz vydali príbeh zvierat so šťastným koncom. Štáb televízie Fuji našiel medzi rozvalinami psa, ktorý prežil tsunami a niekoľko dní verne strážil zraneného psieho kamaráta. Štáb televízie sa vydal natáčať do prefektúry Ibaraki. Medzi troskami naraz kameraman zbadal nejaký pohyb. Uprostred mesačnej krajiny plnej zničených vecí, stál opustený pes. Zúbožený a špinavý sa okamžite vydal ku štábu a snažil sa novinárov na niečo upozorniť. Reportéri po chvíli spozorovali na čo. Neďaleko pri sude ležalo bezvládne telo jeho psieho kamaráta. Japonci sa najprv domnievali, že druhý pes je mŕtvy. Po chvíli sa však odohralo niečo nevídané. Zranený pes sa začal hýbať a schúlil sa ku kamarátovi. Ten ho ochranársky prikryl labkou. Je ohromné, že psíci prežili zemetrasenie a ničívé tsunami. Čo všetko museli prežiť? Novinári nedokázali skryť svoje dojatie. Obaja psíci mali obojky a pri zemetrasení pravdepodobne prišli o svojich majiteľov. Novinári ich zo spustošeného miesta odniesli. Podľa CNN je jeden z dvojice psov na klinike v meste Mito. Psíka - záchranára ošetrili v tom istom meste. Veterinári upozorňujú, že pod troskami sú tisícky mŕtvych zvierat, ktoré nestačili utiecť pred živlom. PREHRAJTE SI NAOZAJSTNÝ PRÍBEH Z JAPONSKA PO TSUNAMI_KLIKNITE TU

18.02.2011 - VYNIKAJÚCI DOKUMENT O ĽUĎOCH A ZVIERATÁCH

Vynikajúci, poučný dokument o Rudolfovi Desenskom a jeho minulosti aj súčasnosti a Zlate, mladej žene, ktorá sa stará o kone, ktoré mali skončiť na bitúnku. Dokument je z dielne Teodory Remundovej. Dokument je zo série filmov českého programu ŽIVOT BEZ ŠKATULKY zo dňa 14.1. 2009 (ČT2).KLIKNITE PRE PREHRATIE VIDEA - 26 minút.

30.01.2011 - SLOVENSKÁ HANBA - KARANTÉNNE STANICE - reportáž Českej televízie REPORTÉŘI ČT

Psi odsouzení ke smrti Marek WOLLNER, moderátor -------------------- O Slovensku toho víme čím dál míň a v mnoha oblastech se naše blízké země od sebe vzdalují. Českého milovníka psů by zřejmě ani ve snu nenapadlo, že u slovenských sousedů je možné zabít psa stejně snadno jako mouchu. Zatímco u nás je zabití psa trestným činem, pokud to neschválí veterinář, na Slovensku se utrácejí psi zcela volně a bez dlouhých řečí. Slouží k tomu takzvané karanténní stanice, kde končí ztracená a toulavá zvířata. K východním sousedům se vypravila Monika Elšíková, která se dostala se skrytou kamerou do jedné takové stanice ve Žiaru nad Hronom. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Zatímco Češi utrácejí statisíce za své psí miláčky, kousek za hranicemi jde psům o život. Obrátila se na nás dvanáctiletá holčička, rodiče chtějí zastřelit její dvouletou fenku Sisi a ona jí hledá přes Facebook nový domov. Vy jste měli víc pejsků, který jste odstřelili? osoba /skrytá kamera/ -------------------- Jednoho jsme měli ještě předtím, irského setra, a to starosta přišel a dal ho odstřelit. Neboj se. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka /skrytá kamera/ -------------------- A jak může dát starosta odstřelit psa? osoba /skrytá kamera/ -------------------- To sem přijde a i s myslivcem a jdou nahoru na, na pole a odstřelí. Tatiana ROSOVÁ, poslankyně /SDKÚ-DS/ -------------------- Pokud jde o myslivecký revír, tak ho může myslivec zastřelit kdykoliv, přičemž teda velká část území Slovenska jsou myslivecké revíry. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka /skrytá kamera/ -------------------- A kdo ji teda chce nechat odstřelit, tomu nerozumím, vy nebo ... osoba /skrytá kamera/ -------------------- No, my jsme chtěli dát ji odstřelit po tom, kdy by ji nikdo nechtěl. Na co nám budou dva psi. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka /skrytá kamera/ -------------------- Jako vy jste chtěla nechat zastřelit psa? osoba /skrytá kamera/ -------------------- No. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka /skrytá kamera/ -------------------- A vždyť dcera ho má ráda, ne, to vám nevadí? osoba /skrytá kamera/ -------------------- Ne. osoba /skrytá kamera/ -------------------- I můj děda i moje teta ho chtěla dát odstřelit, všichni. Neboj se, neboj se, neboj se, moje. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Psisko. Já jsem myslela právě, že to není možné, proč ten starosta ... Tatiana ROSOVÁ, poslankyně /SDKÚ-DS/ -------------------- To podle mě sice je porušení zákona, pokud to nebylo v tom mysliveckém revíru, to je také možné, neboť u nás opravdu na Slovensku je velká část území vyhlášena jako myslivecké revíry, ale i přesto, že to je porušení zákona, tak se ještě nestal ani jeden precedens, že by za to byl někdo potrestaný a už vůbec ne, že by byl někdo potrestaný za týrání zvířete trestem odnětí svobody. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Psisko, pojď sem. Fenka Sisi byla bita už jako štěně u svých původních majitelů. Dokonce její mámu bili, nejdřív proto, aby štěňata neměla a pak proto, aby se prý narodila mrtvá. Pro lidi, kteří mají rádi psy, je Slovensko zemí hrůzy. Pokud opuštěné, ztracené nebo toulavé zvíře nemá to štěstí dostat se do útulku, skončí v karanténní stanici, kde ho můžou ihned utratit. Dříve se čekalo aspoň 28 dní, než se přihlásí majitel, nebo najde nový. Dnes už si s tím hlavu nelámou. Karanténní stanice na Slovensku jsou koncentrační tábory pro psy. Tatiana ROSOVÁ, poslankyně /SDKÚ-DS/ -------------------- V tom je právě ten problém, že my tu máme i karanténní stanice i útulky a karanténní stanice mají takový režim, který opravdu není na ochranu zvířat, ale spíš zaměřený na to, abysme se zbavili zvířat, které jsou jaksi přebytečné, anebo o které momentálně nikdo nejeví zájem. Motivace není zvířátka zachraňovat, protože i finančně je výhodné spíš ty zvířata utratit, protože za to jsou vlastně placeni. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Karanténní stanice v Žiaru nad Hronom patří k těm horším. Nedávno tu utratili půlroční, krásnou, zdravou, mladou fenku, kterou chodily venčit místní děti. osoba /skrytá kamera/ -------------------- No, já jsem policajt, já jsem správce. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka /skrytá kamera/ -------------------- Vy jste policajt. osoba /skrytá kamera/ -------------------- No. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka /skrytá kamera/ -------------------- Já jsem viděla takovou, že jste tady měli fenečku, tu jste utratili, takovou mladou, proč jste ji utratili, jako /nesrozumitelné/ nějakou černou? osoba /skrytá kamera/ -------------------- Takovou si nepamatuju, tady je strašně moc psů, takto, utrácí se ze dvou důvodů, buď je plná kapacita a já nedovolím, aby byli tři, čtyři psi v jednom kotci a kousli se, prostě ne a já nemůžu říci policajtům: "Nemůžete donést psa, pusťte ho na ulici, protože mám plno a zachráním všechny psy." Hovadina, ne prostě, každý pes, ať má svůj luxus, teda svůj standard, ať má se dobře, ale za každou cenu záchrana, to, to dělají jen magoři, jenom magoři. To jsou nemocní lidé, co prostě za každou cenu každého psa zachrání, to je, to je na hlavu. Co já mám dělat potom s tím ... Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka /skrytá kamera/ -------------------- Může se kastrovat, no ... osoba /skrytá kamera/ -------------------- Ale co mám s nima dělat, no? Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka /skrytá kamera/ -------------------- Kastrovat psy a útulky a tak, no, u nás to tak je, /nesrozumitelné/ utrácet psy, ani jeden. Jako někde samozřejmě, kdo může doma si utratit psa, když o tom nikdo neví, ale vedení jako ne a v útulku ... osoba /skrytá kamera/ -------------------- Prostě když se vám ..., toto je, toto je karanténní stanice, ne útulek. A je tu strašně moc cikánů, to jsou zmrdi, hajzlové, které je třeba ..., ty utratit, ano, já jsem pro to a tito produkují tyto štěňátka, psy, potom to vyhazují na ulici, ano, že nemá to co žrát, no. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka /skrytá kamera/ -------------------- Ale u nás teda je takovej zákon, že tam se nesmí jako v Čechách utrácet psi, žádný, jo, na to je zákon, tam prostě by ho zavřeli, nebo jako byste platil pokutu, když by to bylo třeba veřejně, nebo by byly u toho děti, nebo někdo, to se prostě nesmí. osoba /skrytá kamera/ -------------------- Ale toto zase vymyslel jen magor, který vůbec nerozumí problematice, ano, jako všude, všude ve vedoucích funkcích jsou magoři, kteří s tím nemají absolutně nic společného, ano, to je i u nás, i v Čechách je to, já vím. Takže jak já mám udělat, když mám plný útulek a stále mi přibývají psi, že mi za den donesou tři, čtyři a už je nemám kam dávat, ano, na ulici je vypustit nemůžu kvůli tomu - přenos chorob, dopravní nehoda, pokousání člověka, ano. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka -------------------- V Čechách na rozdíl od Slovenska platí už od počátku devadesátých let zákon na ochranu zvířat proti týrání. Nikdo nesmí utratit zvíře, ani vyhnat, nebo se jej zbavit. Týrání zvířat se trestá vysokou pokutou, nebo i odnětím svobody. O něco podobného se pokouší slovenská poslankyně Tatiana Rosová, která označila karanténní stanice za přežitek, který nemá ve střední Evropě co dělat. Tatiana ROSOVÁ, poslankyně /SDKÚ-DS/ -------------------- Těch příběhů je opravdu strašně moc, stovky a okamžitě jak se, jak se zveřejnilo to, že se teda znovu chci věnovat té legislativě a pravda je, že je teda víc poslanců, kteří se do toho chtějí zaangažovat, tak jsem dostala množství mailů taktéž plných takovýchto příběhů, jak někdo přišel o psa jen proto, že se mu zatoulal a našel ho utýraného někde také v karanténní stanici a už utraceného. Takže je toho strašně, strašně moc. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Někde prostě ty psy utrácí podle toho, že jsou třeba staří nebo nemocní, ale někde naopak utratí fenu, která čeká štěňata, někde utratí jenom ty štěňata. Jako vůbec tomu nerozumím. Miroslava DVOŘÁKOVÁ, Hľadá sa domov -------------------- Tak tomu nerozumí určitě většina z nás, proč a na základě čeho se ten konkrétní člověk rozhodl je v takovýchto případech ..., proč udělat tak, anebo tak a proč to v podstatě nejde na základě nějakých jasných kritérií, že to záleží na vztahu, možná, že k některému psíkovi mají větší vztah než k dalšímu, možná některý ho osloví více, některý méně, možná některý se mu líbí víc, tak mu přidá 10 dní, to těžko říct. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Zatímco pes může v útulku čekat na nového majitele i roky, v karanténní stanici běží čas neúprosně. Tatiana ROSOVÁ, poslankyně /SDKÚ-DS/ -------------------- Momentálně jsou to opravdu jen občanští aktivisté, kteří se snaží publikovat takováto zvířata, hledat pro ně majitele, anebo najít teda původního majitele, jinak z hlediska povinností těch karanténních stanic jim nic takového nevyplývá. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Ne všechny karanténní stanice jsou stejné. V některých se snaží zvířata inzerovat a dávat do rodin. Jiné ale majitele nehledají a rovnou je cynicky vyvěsí na webu v rubrice Utratení. Bea Hrinová patří k těm Slovákům, kterým osud psů není lhostejný. Založila na Facebooku skupinu Pomôžme Im Spoločne. Nabízí psy k adopci do českých rodin a už se jí podařilo zachránit hodně psů. Bea HRINOVÁ, Pomôžme Im Spoločne - Pomozme Jim Společně -------------------- Je pravda, že to záleží jak na které karanténní stanici, fakt od přístupu toho správce, jsou karanténní stanice, kde se vážně snaží prostě těm psům najít nové majitele, ale jsou takové, že je to prostě ten koncentrák pro psy a nikdo se tam nesnaží a ještě i brání těm, kteří by se snažili těm psům najít nový domov, tak jim v tom brání, vůbec v přístupu tam a tak. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Dva ze slovenských psů jsou adoptovaní v Praze. A jak vypadal, když přijel z toho Slovenska? Pavla KANTNEROVÁ -------------------- Byl mnohem vychrtlejší, než je teď, koukaly mu žebra, byl strašně ustrašenej, vlastně bál se každýho člověka, nedůvěřoval vůbec jako ničemu a nikomu a až postupem času si zvykal na mě a na přítele, ale je na něm pořád vidět, že lidem příliš nevěří. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka -------------------- Jak na to reagovalo okolí, že máte psa z karanténní stanice, věděli o tom, co se děje na Slovensku, nebo byli překvapení? Pavla KANTNEROVÁ -------------------- Věděli o tom a byli překvapení, jako že nikdo z nich a vlastně ani já sama jsem nečekala, že by mohlo někde bejt snadný, takhle snadný utratit psa. Jana KUBÁTOVÁ -------------------- Víme, že z toho Slovenska, že vlastně tam čekala v podstatě na utracení. A to byl taky důvod, proč jsme si ji vzali, no. Max BRABEC -------------------- No, já, když jsem se o tom dozvěděl, tak mě to dost vyděsilo, hlavně proto, že třeba o tom nikdo neví, že to vůbec takhle funguje, i ty důvody, proč to takhle funguje, mi nejsou jasný a myslím, že zvlášť u těch štěňat je vidět, že není problém jim najít pána, nebo prostě dá se to, když je tomu věnovaná nějaká pozornost a někdo se snaží, nebo je ta informace o tom, že ty štěňata tam jsou. Monika ELŠÍKOVÁ, redaktorka -------------------- S pocitem úlevy opouštíme Slovensko a vracíme se domů. Dva jsou zachráněni, ale co ty tisíce ostatních? Marek WOLLNER, moderátor -------------------- To byli Reportéři ČT, za týden na shledanou a, pokud možno, hezké dny. KLIKNITE PRE PREHRATIE REPORTÁŽE pesamacka@nxtra.sk

Ak máte chuť reagovať na túto tému podloženými faktami, napíšte nám do redakcie, reakcia bude v rámci možností uverejnená.

01.12.2010 - AKO OCHRÁNIŤ PSIE A MAČACIE LABKY V SNEHU?

Když přes noc napadne 20 centimetrů sněhu, vytáhneme sněhule. Psi a kočky to ale udělat nemohou, přitom jejich jemné tlapky mráz trápí stejně jako nás. Psi i kočky trpí v zimě rovnou třikrát. Vadí jim jednak střídavé působení teplého a chladného vzduchu, potom sůl na chodnících a také led, který jim namrzá na tlapky. Největším problémem je jednoznačně sůl – s tou se totiž psí předkové nemohli v přírodě setkat a nejsou na ni tedy ani trošku adaptovaní. "Sůl narušuje kůži na tlapkách a do ranek pak snadno vnikají různé infekce, vysvětluje MVDr. Jan Křeček z Petkliniky Děčín. Tato poranění se špatně hojí a často se rychle rozšíří. Krom toho jsou také mimořádně bolestivá.
Nejdřív ochrana, potom procházka
Pokud chcete, aby byly tlapky vašeho pejska ošetřené co nejlépe, měli byste se jim věnovat ještě předtím, než se vydáte na procházku. Měly by se ošetřit nějakou speciální mastí, ale když nebude k dostání nic lepšího, musíte si vystačit i s obyčejnou indulonou, lékařskou vazelínou anebo i troškou sádla. Doporučují se spíše krémy s menším obsahem vody, což znamená, že indulona není příliš vhodná. Právě tento krém totiž psi rádi olizují, takže se vám může stát, že na tlapkách moc dlouho nevydrží…
Ošetření po návratu Podobnou péči potřebuje pes i po návratu z procházky. Po příchodu do tepla mu tlapky nejprve omyjte vlažnou vodou a pak je ošetřete pomocí vazelíny, olejíčku nebo krému. Ideální jsou pro psy mastičky, které neobsahují jen vazelínové složky, ale i vitaminy. Psí pokožku totiž nejen chrání, ale také přispívají k regeneraci kůže a mají hojivý účinek.
A co kočky?
Kočky mají ve sněhu stejné problémy jako pejsci, ale ne v tak velké míře. Je to způsobené tím, že domácí kočky zůstávají v zimních měsících doma a do sněhu a mrazu se vlastně vůbec nevydávají. A venkovní kočky, které žijí mimo domy po celý rok, jsou zase natolik odolné, že jim jen tak něco nevadí. Navíc jsou tak chytré a obratné, že se plochám pokrytým solí vyhnou. Narozdíl od psů si také mohou cestu usnadnit během po větvích nebo jiných místech, která jsou beze sněhu...
Je čas na veterináře?
Uvidíte-li v zimě, že váš pes pokulhává, věnuje tlapkám výjimečnou pozornost. Pokud již vzniknou bolestivé rány na polštářcích, je nutné postižené místo několikrát denně a vždy po venčení omýt kožní dezinfekcí, případně kombinovat s dezinfekční mastí a ránu chránit buď ponožkou či obvazem. “Osobně doporučuji chránit končetinu při domácím ošetřování jen ponožkou, aby nedošlo při použití obvazu k zaškrcení končetiny a vzniku ještě závažnějších zdravotních problémů, radí MVDr. Ivo Stehlík. Zjistíte-li, že se rány šíří, je nejvyšší čas na návštěvu psího lékaře.
Botky sluší i pejskovi
K ochraně tlapek může sloužit také speciální psí botička. Ochranné botičky jsou vyráběny v různých velikostech i z různě odolných materiálů, takže jejich použití je poměrně rozsáhlé. “Jejich nevýhodou však může být, že je pes nehodlá na svých tlapkách tolerovat. Určitou alternativou je navlékání ponožek a přes ně PVC sáček, ale troufám si tvrdit, že tento způsob je náročnější a nepohodlnější, a to nejen pro vlastního psa, ale i pro majitele,“ varuje MVDr. Stehlík. Stojí kolem 250 korun a dají se pořídit ve většině specializovaných obchodů. Pokud o nich uvažujete, vyplatí se investovat do bot, které mají protiskluzovou podrážku.
Vazelína (v ideálním případě ta kosmetická) nahrazuje pokožce maz. Působí na tlapky konzervačně a také jako ochranná vrstva, po níž většina nečistot sjede.
Indulona se vyrábí už 62 roků. Dá se použít k několika desítkám účelů, mimo jiné i na ochranu psí kůže. Jen pozor, pejskům často zachutná natolik, že jí na nohách moc nezůstane...REPORTÁŽ O TOM, AKO LABKY PSIKA OCHRANIT

04.10.2010 - STOP STRIEĽANIU PSOV A MAČIEK

Táto diskutabilná téma priviedla viacero subjektov aj občianskych združení k vyjadreniu svojich oprávnených názorov. Pridajte sa a vyjadrite svoj názor. My sme tak už učinili. Stránka Občianskeho zruženia - KLIK

02.10.2010 - So psami si rozumie po celom svete - znalec psej duše

Zástupci kanálu National Geographic vyzpovídali "psí kapacitu" - snad nejslavnějšího psího cvičitele a chovatele Cesara. Jeho zkušenosti jsou k nezaplacení, a tak se není co divit, že je v zahraničních televizích k vidění téměř každý den. Co poradí našim "páníčkům"? Otázka: Ve Vašem rodném Mexiku se stále pořádají psí zápasy. Co si o tom myslíte? Odpověď: Myslíte zápasy lidí se psy nebo zápasy jen mezi psy? Psi spolu soupeří o teritorium, což je naprosto přirozené. Nebudou se nicméně prát až do roztrhání, budou se snažit jen získat převahu nad tím druhým. Psí zápasy pro zábavu jsou samozřejmě odsouzeníhodné. Jsou to činy agresivních lidí. Myslím, že tito lidé jsou emocionálně prázdní, něco jim schází, jdou naprostou špatnou cestou. Snažíme se nyní o osvětovou kampaň mezi hispánskou komunitou v Americe. Psí zápasy je možné zastavit jen zvýšením informovanosti u lidí. Problém se nevyřeší, když zakážete jednu určitou psí rasu jako např. v Anglii, kde nyní zakázali chov pitbullů. Je třeba lidi naučit, že musí se psy dělat mnoho rozličných činností, což vyžaduje energii a týmovou práci. Agresivním lidem většinou schází rodiče a jejich výchova, mají v sobě bolest a tu se snaží uvolnit skrze alkohol, drogy nebo třeba psí zápasy. Společně s univerzitami také vypracováváme projekt výchovy u předškoláků. Chceme jim zprostředkovat správné zacházení se zvířaty, empatii, soucit a uvažování. Moderní společnost ztratila spojení s přírodou, lidé jdou do zoo místo do přírody. Potřebujeme, aby nás zvířata opět naučila, co je příroda. Otázka: Mnoho zemí řeší problém s pouličními psy, kteří se nekontrolovatelně množí. Co si myslíte o kastraci jako řešení? Odpověď: Všechno je to o vnímání a přístupu, nechceme přece vytvořit obrovskou populaci psů. Se svou kampaní začínám v zemi, která mi umožnila dělat tuto práci, a pak ji hodlám přesunout do dalších zemí. Každý chce tento problém vyřešit, ale nezná způsob. Otázka je, jak motivovat lidi, a to já – alespoň podle mého názoru - umím. Je potřeba lidi inspirovat, ale nic jim nenařizovat. Musí sami udělat první krok. Když se k matce přírodě nebudete chovat správně, čeká Vás jen zpětný odraz. Globální oteplování je perfektním případem zacházení s přírodou bez předchozího zvážení následků. Kdo ale ponese následky toho, co jsme napáchali my? Budou to naše děti, vnoučata. Nikdo z nás nechce ublížit své rodině. Lidé chtějí udělat mnoho věcí, jen neví jak. Nechtějí, aby jim někdo něco nařizoval, potřebují jen motivaci a náměty. Mnohdy si to naši politici neuvědomují a místo toho říkají, co musíme, nebo dělají jednotlivé kroky za nás. Existuje cesta, jak změnit svět, ale dá se přitom hodně věcí pokazit. Podívejte se na všechny války. Kdykoliv dojde k nějaké katastrofě, ihned se vydáváme na pomoc. Třeba takové zemětřesení na Haiti. Není neobvyklé, že čekáme, až dojde k nějakému neštěstí. Proč jsme Haiti nepomáhali již před zemětřesením? Samozřejmě bychom jej nemohli odvrátit, ale vyřešil by se třeba problém s přelidněním. Musíme se naučit jeden druhému pomáhat, aniž bychom se přitom soudili. Musíme respektovat rozdíly. Otázka: Co jste se musel naučit, abyste se mohl stát Znalcem psí duše? Četl jste hodně odborných knih? Odpověď: Vyrostl jsem na farmě, a to není moc vědecké. Nepotřebujete žádné odborné vzdělání, abyste dobře vycházel se zvířaty. Dokonce i velmi vzdělaní lidé, a to mezi mé klienty patří např. univerzitní profesoři, astronauti), mohou mít problémy komunikovat s přírodou. Psi neví, že lidé mají vzdělání, nerozlišují je podle počtu jejich peněz, neznají kategorie ve společnosti, oni jen cítí, jaký je člověk uvnitř. Abyste se mohl spojit se zvířetem, musíte být emocionálně vyrovnaný. Být inteligentní ještě nezaručuje vyrovnanost. Já se snažím lidem vysvětlit, co pro psy znamená rovnováha. Otázka: Kdo je tedy problémovější? Psi nebo lidé? Odpověď: Problémy jsou vždy s lidmi. Jsme živočišný druh, který chce neustále něco zdůvodňovat. Psi v Mexiku jsou vyhublí, ale netrpí psychologickými problémy. Oproti tomu psi v Americe mají dostatek potravy, ale projevují se u nich psychické poruchy, protože jejich majitelé je necvičí, oni je jen odměňují. Otázka: Můžeme o Vás jednoznačně říct, že jste úspěšný člověk. Myslíte, že byste takového úspěchu mohl dosáhnout, kdybyste neopustil Mexiko? Odpověď: Ne. Způsob, jak jsou vnímáni psi v mé zemi, je naprosto odlišný. Psi jsou prostě pomocníky na farmách. Lidé mají jen velmi omezený přístup ke vzdělání. Asi 80 procent populace tvoří chudí lidé, kteří mají co dělat, aby uživili sebe a své rodiny, a nemají čas uzavírat přátelství se svými psy. V Americe mají lidé čas říct si, že se podívají, co jim ten chlapík ukáže. Já si myslím, že vše, co se stane, se tak má stát. V Americe dokonce vidíte prezidenty v televizi, jak venčí své psy. Pes se stává ikonou. V Mexiku není něco takového možné. Otázka: Pochází Vaše znalost lidské psychiky jen ze zkušeností nebo jste někdy psychologii blíže studoval? Odpověď: Nejlepší způsob, jak porozumět člověku je skrze jeho psa. Pes totiž neví, jaké je Vaše zaměstnání, ale zná způsob, jak prožíváte svůj život. Pes je schopný říct, že je jeho pán smutný nebo pod tlakem, aniž by si to on sám uvědomoval. Z knih se dozvíte, jaký je člověk obecně, ale o jednotlivci mi mnohem více řekne pes. Je to nejlepší způsob, jak se odhalit. Namísto cvičení psů bychom měli naučit lidi, jak se vědomě chovat a žít. Pes zrcadlí Vaše pocity stejně jako dítě, které vždy dělá to, co vidí doma. A to se týká i konzumace alkoholu, drog, způsobu řešení problémů. V univerzitním programu se nyní snažíme přijít na to, jak by se trojice výcvik – disciplína – láska dala využít při výchově dětí. Výcvik se stará o tělo, disciplína o mysl, projev lásky je odměna. Každý tvor potřebuje všechny tři složky. Lidé své děti nebo i psy často pouze odměňují, ale to je špatně. Otázka: Dokážete vyřešit každý problém v psím chování? Odpověď: Jen deset procent psích problémů je neurologického původu, u nichž je třeba je řešit léky a já tam moc nezmůžu. Zbytek je psychologický a souvisí s člověkem, proto by všichni chovatelé psů měli mít licenci. Jako lidé se musíme naučit být otevřenější, abychom mohli vyřešit celosvětové problémy. Zvířata nám ukazují, jak se propojit, integrovat. I dominance má svá pravidla a hranice, a to nejen v přírodě, ale mělo by tomu tak být i u lidí. Já si většinou věci zkouším na zvířatech a pak je aplikuji na své děti a manželku. Někdy jsem vůdcem a někdy následuji druhé. Dobrý vůdce umí i dobře následovat. Tyto věci jsem se naučil od zvířat. Jak říkal můj dědeček: Nikdy nesmíme nic dělat proti matce přírodě. Nikdy! Otázka: Umíte stejně dobře jako se psy komunikovat i s jinými druhy? Odpověď: Mám dar komunikovat se ženami. Ačkoliv patří ke stejnému živočišnému druhu jako já, mají naprosto jiné smýšlení a cítění. Jsem ženatý už 16 let a musel jsem se naučit komunikaci se ženami. Od psů člověk získá empatii. Nemusíte říct jediné slovo, ale oni vycítí Vaše pocity a Vaši energii. Můžete být expert na komunikaci, ale to ještě neznamená, že budete umět komunikovat se svým psem. Já, ačkoliv neumím holandsky nebo rusky, můžu jet kamkoliv a bavit se tam se psy. Bude to univerzální jazyk zvířecího světa. Většina lidí vede neuspořádaný život, při němž ztrácí povědomí sami o sobě, a proto je jejich psi neposlouchají. Pes nikdy neuposlechne zmatené zdroje. Člověk musí hlavně pracovat na svých osobních vztazích jako manžel, otec a s tím přijde i lepší komunikace se psem. Otázka: Myslíte, že se někdy stanete i třeba Znalcem kočičí duše? Odpověď: Potkávám stále více lidí, kteří dobře rozumí kočkám. Ale kočky jsou úplně jiné. Jediná kočkovitá šelma, která žije v rodině, je lev, ostatní žijí samostatně. Nicméně je pravda, že stále více lidí si pořizuje psa a kočku dohromady a samozřejmě chtějí, aby spolu dobře vycházeli. A to je pro mě nová výzva, ačkoliv kočkám tolik nerozumím. Nicméně musím přiznat, že i když jsou kočky tak silné individuality, nikdy mě žádná nenapadla. Otázka: Máte nějaké oblíbené plemeno psů? Odpověď: Ne. Mám jen oblíbený druh a to jsou psi. V mé smečce žije deset psů, ale normálně v přírodě by to bylo padesát. Kdybych měl jako vůdce smečky mít nějaké favority bylo by to stejné jako mít své oblíbené dítě. Proto neupřednostňuji žádné plemeno, ale oceňuji smýšlení. Ve smečce nesmíte odměňovat podráždění nebo agresi, ale musíte ocenit, když členové poslušně čekají apod. Otázka: Označil byste nějaké určité plemeno jako vhodné třeba pro rodinu s malými dětmi? Odpověď: Řekněme, že o té rodině nic nevím, ale pro příklad to bude třeba jejich první zkušenost se psem. Pokud mají malé děti, pak bych jim doporučil začít se středně velkým psem. Když velký pes vyroste, mohl by – třeba i nechtěně – dítěti ublížit. Proto je nejlepší středně velký pes se střední hladinou energie. I pokud jeho majitelé nebudou mít žádné předchozí znalosti, nebude mít tento pes tak rychle navrch a oni budou mít čas se všemu naučit. Pro psa je rodina vším, každý se proto musí zapojit do jeho výchovy, krmení, hry, venčení. To vše je třeba dělat jako rodina. Pes potřebuje dostávat pokyny. Otázka: Jste inspirací pro mnoho jiných lidí. O přírodě mluvíte s neuvěřitelnou láskou. Co na psech milujete úplně nejvíce? Odpověď: Schopnost promíjet. Prominou Vám během vteřiny. Zvířata žijí v přítomnosti, ne v budoucnosti. Jen lidé si plánují budoucnost. Zvířata žijí současnost naplno. Pes by nám mohl být knihou a učitelem. Změnil se i náš přístup dětem. Můžete své dítě milovat sebevíc, ale musíte mu dát pravidla, co může a co nesmí, jinak z něj bude rozmazlené dítě a ne příliš dobrý člen společnosti. Každý potřebuje určitý výcvik a pravidla. Pravidla, to je nejdůležitější věc ve vztahu a ve společnosti. Jediná sféra, ve které se to mění, je manželství nebo partnerské soužití, tam nic neporoučíte, jen navrhujete a pak můžete požádat o to, co chcete. Otázka: Na jakého psa a jakou situaci nikdy nezapomenete a proč? Odpověď: Nikdy nezapomenu na Daddyho, mého vlastního psa. Provází mě po většinu mého života v Americe a pomohl mi vyrovnat se s mnoha událostmi, které jsem v jeho průběhu řešil jako např. manželství, začátek kariéry, narození mých dětí, naučit se potřebám ženy. Kdykoliv mi připomene, že všechno bude zase v pořádku, proto mu říkám můj osobní Buddha. Vždy budu jeho nejlepším přítelem. Otázka: Jak se změnil Váš život teď, když jste hvězda? Odpověď: Co se změnilo, je skutečnost, že si můžu dovolit víc než jen dvoje kalhoty a dvoje boty, ale jinak se nezměnilo vlastně nic. Má velmi dobrá kamarádka Jada Pinkettová, manželka Willa Smithe, která mi vlastně zaplatila kurzy angličtiny po mém příchodu do USA, by Vám potvrdila, že jsem pořád stejný člověk. Jen už nemusím bydlet v garáži, můžu si dovolit své vlastní auto. Pořád chci ale hlavně pomáhat ostatním. Do důchodu plánuji jít v 55 letech, tak mám ještě 15 let práce před sebou. Otázka: Jste cvičitelem psů, natáčíte televizní seriál, výuková DVD, jste autorem řady knih a časopisů o správné výchově psů, spravujete vlastní nadaci, cestujete po celém světě. Máte při všech těchto aktivitách ještě vůbec čas vyvenčit své vlastní psy? Odpověď: Podívejte se, mé psy teď venčí můj starší syn André, je to rodinná tradice. Je mu patnáct a o psy se stará už od raného dětství. Mám nyní příležitost cestovat po celém světě a šířit osvětu o správném přístupu ke psům a on to chápe. Chápe důvody, proč to dělám, a ví, že se teď o vše musí postarat on. Pomáhá mu jeho mladší bratr. Desetičlenná smečka je ideální pro to, aby pochopili, co je zodpovědnost. Andre má lásku i potřebné znalosti, vyrostl společně s rotvajlerem, takže zvládne i silná plemena. Calvin se zase stará o krmení. Jsem opravdu pyšný na oba své syny a snažím se je vychovat tak, aby měli pochopení pro zvířata a starali se o ně. Věřím, že lidé, kteří se umí postarat o zvířata, se umí starat i o lidi. Otázka: Jak vůbec začal celý projekt Znalce psí duše? Odpověď: Všechno začalo před sedmi lety, kdy za mnou přišel člověk z Los Angeles Times. V té době jsem trénoval psy několika hollywoodských hvězd, jako jsou Nicolas Cage, Jada Pinkettová, Will Smith, a měl jsem vlastní psí centrum v Los Angeles. Uveřejnili to vše v novinách s poznámkou, že by to byl dobrý námět pro show. Hned druhý den jsem měl bezpočet nabídek od TV stanic na natáčení svého vlastního pořadu. Jinak jsem ve svém životě čerpal z té nejlepší podpory svých rodičů. Dokonce i dítě z chudých poměrů může mít ty největší sny. Chudoba se netýká peněz ale vnímání, stavu mysli. My jsme byli chudí, ale ne v naší mysli. Otázka: Co dalšího chystáte? Odpověď: Budeme nyní v Anglii natáčet sitcom. Otázka: Účinkoval jste dokonce jako animovaná postavička v seriálu South Park. Jak se Vám to líbilo? Odpověď: Moc. Moje děti z toho byly nadšené. Kluci mě hrozně rádi viděli v South Parku. Tvůrci ke mně byli milosrdní. Bylo to super, teď je ze mě nesmrtelný animovaný superhrdina (smích). Biografie Cesar Millan (nar. 1969 v Mexiku jako Cesar Millán Favela) vyrostl v těsné blízkosti zvířat na farmě svého dědečka v Mexiku. Již ve 13ti letech se rozhodl, že jeho cílem je stát se profesionálním trenérem psů. Tento sen by ale v Mexiku nebyl schopen uskutečnit, proto na prahu dospělosti emigroval do USA, kde se nejdříve živil např. jako řidič. Již v tomto období měl to štěstí, že se seznámil s několika vlivnými celebritami, které mu dopomohly k perfektnímu ovládnutí angličtiny a uskutečnění jeho snu o výukovém centru pro psy. Dnes je Cesar Millan nejen americkým občanem, ale i světově známým a uznávaným znalcem psí psychiky. Na svém kontě má celou řadu naučných DVD, knih a desítky dílů seriálu The Dog Whisperer, který natáčí pro National Geographic Channel, stejně jako vydává svůj vlastní magazín a společně se svou manželkou založil nadaci Cesar and Ilusion Millan Foundation. Je ženatý, má dva syny. stránka Cesara Millana

27.03.2010 - PES VO VäZBE? ÁNO, JE TO MOŽNÉ

Rozdováděný pes utrhl z policejního auta nárazník a skončil ve vazbě Zvířecí videa obecně jsou mezi lidmi velmi populární zábavou. Pokud ovšem video nabere na pikantnosti útokem na policejní auto, tak se z vtipného videa stává hit internetu. Útok psa Winstona na nárazník policejního auta v americkém města Chattanooga ve státě Tennesee tak proletěl Spojenými Státy jako Usain Bolt stometrovou dráhou.Majitelé křížence německého boxera a pitbull a Winstona byli informováni o tom, že jejich miláček, který jim utekl ze zahrady, napáchal vážné škody na policejním autě a je proto zavřen ve speciální vazební místnosti. Michael a Nancy Emerlingovi se nakonec s policií dohodli ještě před začátkem zkráceného soudu na tom, že si mohou vzít Winstona domů. Museli však slíbit, že zlepší bezpečnostní opatření, aby pes nemohl nadále utíkat. Winston nárazník automobilu užvýkal a odtrhl. Celou událost přitom natáčel policista z jiného služebního automobilu. Winstonovi ještě pomáhalo několik dalších psů, ale právě dvouletý kříženec byl vyhodnocen jako hlavní agresor. Majitele nyní čeká speciální cvičení, které musí se psem navštěvova. Navíc pak musí psa označit známkou, která ho označuje jako "potenciálně nebezpečného".
zdroj: noviny.cz
. NA TEJTO STRÁNKE UVIDÍTE, AKO WINSTON ODTRHOL NÁRAZNÍK Z POLICAJNÉHO AUTA - KLIKNITE

03.02.2010 - LIEČBA PLIESNE PSOV - vynález českých vedcov

PREČÍTAJTE SI ZAUJÍMAVÝ ČLÁNOK, AKO LIEČIA PLIESEŇ PSOV U SUSEDOV V ČR Agresivní plísně napadají lidi, zdi našich domovů, rostliny i zvířata. Boj s nimi je složitý a jen v malém procentu úspěšný... Je jedno, zda se plíseň objeví na nehtech nohou, na zdech bytu, na zahrádce na jahodách či rajčatech, nebo u domácích mazlíčků. Neobvykle rychlou a navíc úspěšnou léčbu má nyní za sebou Nikolka, tříletá fenečka pražského krysaříka. Pomohla jí tzv. chytrá houba, jedinečný objev českých vědců. „Nikolka se nakazila od nemocných pejsků. Strašlivě se drbala, na hlavičce a packách začala pelichat. Doktorka říkala, že vypadá jako prožraná od molů,“ vypráví panička Klára Marisko z Prahy. Veterinářka navrhla léčbu pomocí chytré houby. Standardně používané léky – antimykotika – nedoporučila. „Klasická léčba je chemie, může poškodit játra a ledviny. Ještě než se nasadí, je třeba udělat odběry krve na jaterní a ledvinové parametry. Jestliže jsou i jen lehce zvýšené, nelze antimykotika předepsat,“ vysvětluje veterinářka Martina Načeradská. „Když mohu udělat něco, abych zvířeti neubližovala, udělám to. Jsem spíše pro moderní metody. Preparát z chytré houby má registraci teprve dva měsíce a zatím se mi osvědčil,“ říká doktorka Načeradská.Nikolka tak místo polykání pilulek přišla do ordinace třikrát na speciální koupel v roztoku z chytré houby. Jde vlastně také o plíseň – Phytium oligandrum, – ale upírskou. „Zvířeti ani člověku neublíží, právě naopak. Požírá škodlivé plísně způsobující obtíže. Zahubí je. Je to velmi šetrný způsob léčby,“ dodává veterinářka. U fenečky chytrá houba zabrala na sto procent. „Nikolka byla smutná, neustále se drbala, nepomohl ani běžně používaný límec, stále se buď sama nebo o něco škrábala. Když jí bylo nejhůře, zhubla a vážila jen 1,70 kg. Nyní jsme na poslední koupeli a už má zase přes dvě kila,“ dodává šťastná chovatelka, která za jedno ošetření zaplatila 800 korun. Víte, že... Chytrá houba je objevem českého vědce Dáši Veselého?V současné době se preparáty z ní používají nejen na léčení zvířat, ale i plísní nehtů a nohou u lidí, a dokonce bércových vředů. Úspěchy mají i postřiky proti plísni na rostlinách a využívají se také ve stavebnictví na plísně vlhkých zdí.
zdroj: ahaonline.czKLIKNITE SEM

06.10.2009 - Ako je to v Česku - Ak váš pes pohryzie človeka, alebo spôsobí závažné zranenie, smrť.

Váš pes někoho pokousal? Zaplatíte, i kdyžbyl na vodítku! Domácí mazlíček vám může způsobit i řadu problémů. Pejskaři pozor! Padl zlomový verdikt, jemuž se dosud většina soudů spíše vyhýbala. Pokud váš čtyřnohý přítel způsobí újmu na zdraví, soud potrestá vás nebo toho, kdo pejska právě hlídal. A to i tehdy, bude-li hafan na vodítku nebo s náhubkem na čumáku. Nejvyšší soud v Brně po sedmi letech soudních tahanic definitivně uzavřel případ z Rakovnicka. Vlastník psa, který kousl do ruky kolemjdoucího, musí zraněnému zaplatit 205 826,60 Kč jako odškodnění újmy na zdraví plus úroky. Nic na tom nemění ani fakt, že zvíře bylo na vodítku. Tím se majitel psa hájil a tvrdil, že šlo o nedopatření. „Majitel by měl předpokládat, že může dojít k nepřiměřenému a nebezpečnému chování zvířete. Měl by být na takovou situaci připraven tak, aby ji zvládl,“ řekla předsedkyně dovolacího senátu Marta Škárová. Váš pes ale nemusí ani nikoho pokousat a stejně se dostanete do maléru. Třeba když vběhne do silnice a způsobí dopravní nehodu. Pak jste odpovědní za následky. „Je to tak. Pokud řidič dodržel vše, co měl a byla by prokázána příčinná souvislost mezi autonehodou a tím, že pes vběhl do vozovky,“ říká advokát Jan Černý. Pokud dojde ke zranění, hrozí vám trestní stíhání. Když vznikne hmotná škoda na autě, půjde o přestupek. „Poškozený pak může po majiteli zvířete vymáhat náhradu škody. Ta může být velmi vysoká,“ vysvětluje Černý. Pozor! Tyto argumenty u soudu neobstojí! Můj pes až dosud nikdy nikoho nekousl. Pes byl přivázaný, tak k němu neměl chodit. nezeptal se mě, jestli ho může pohladit. Byl na vodítku, ale nečekaně se mi vytrhl z ruky. Náhubek měl, ale náhodou se mu sesmekl. Přišel ke psovi zezadu a on se ho lekl. Pomůže vám pojistka Maléry, které způsobí váš pejsek či kočka, může pokrýt pojistka. Např. odpovědnost za škodu způsobenou zvířetem řeší pojištění psů a koček »Mazlíček«, které nabízí Česká pojišťovna. Pokud ale váš pes někoho zakousne, před hrozbou vězení vás pojištění nezachrání... Co říká Nejvyšší soud: Jestliže chovatel psa neučiní všechna potřebná opatření, aby nedošlo k úniku psa, tento pes unikne a na veřejnosti napadne osobu, jíž způsobí zranění nebo smrt, dopouští se chovatel psa jednání naplňující objektivní stránku trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 trestního zákona. Pachateli hrozí až dva roky vězení. zdroj: ahaonline, 6.10.

14.03.2009 - VYSIELANIE PRE MILOVNÍKOV ZVIERAT

MEZI NÁMI ZVÍŘATY - mimoriadne podarený diel o koňoch, psoch, bielych tigroch, v závere vtipné videá. Dielom spreevádza Bára Ježková. KLIKNITE PRE PREHRATIE VIDEA

01.03.2009 - SÚĎTE ICH - PES ZABIL DIEŤA

8. marca 2002 ležal na zemi 8 ročný Filip Marvan v Rumburku v ČR s poškodenými cievami na krku, kde aj vykrvácal. Pôvodné podozrenie padlo na nejakého človeka - pedofilného vraha, no okolo dieťaťa sa pri hlbšom skúmaní našli stopy psa, ktoré kriminalistov doviedli k psovi do koterca. Na psovi sa našli stopy krvi. Sledujte 40 minútovú dramatizáciu súdneho procesu, kde sa prie obžaloba s obhajobou a názory poroty z ľudu. Kto je vlastne vinný? Pes, na ktorého deti strieľali z pištole umelohmotné guličky, obvinená, ktorá vlastne nebola ani majiteľkou (nakoľko psa našiel jej druh a ten sa stal majiteľom), alebo rodičia, ktorí vedeli, že ich dieťa opakovane do psa strieľa a nevedeli v tej chvíli, čo ich dieťa robí, kde sa pohybuje? Výborná obhajoba Johna Boka poodhalí aj iné, než na prvý pohľad jednoznačné postrehy, tak isto obžaloba Kláry Slámovej je pre majiteľov psov varujúca! Prosím, vezmite si ponaučenie - ten príbeh sa skutočne stal a kedykoľvek sa môže zopakovať.
Tento príbeh odvysielala česká televízia Barrandov. KLIKNITE SEM PRE PREHRATIE VIDEA

28.01.2009 - KEĎ PRISPIEVATE NA ZVIERATÁ, OVERTE SI, KAM IDÚ VAŠE PROSTRIEDKY

Televízia NOVA uvádza žiarivý príklad podvodníkov, ktorí vyberajú peniaze na sponzorovanie útulku, skutočnosť je však žiaľ úpne iná. Pozrite si reláciu NA VLASTNÍ OČI.KLIKNITE PRE PREHRATIE VIDEA

12.01.2009 - ASISTENČNÝ PES MOHOL OSTAŤ PRI MAJITEĽOVI V NEMOCNICI - INŠPIRÁCIA PRE SLOVENSKÉ NEMOCNICE!

KLIKNITE PRE PREHRATIE KRÁTKEHO VIDEA TU Sučka Barunka zostala pri majiteľovi v kritickej chvíli, keď skolaboval na chodníku. Majiteľ stačil telefónom vytočiť číslo záchranárov. Medzitým prišla na miesto aj mestská polícia, ktorá chcela asistenčného psa Barunku majiteľovi odobrať a dať do útulku. Pracovníci záchranky vydobyli pre pacienta, že pes pôjde do nemocnice s ním. Nemocnica umožnila pobyt psíka pri lôžku pacienta s tým,že urobia čokoľvek, čo bude v prospech liečby pacienta - čo prítomnosť psa pre tohto pána je. Nielen o pacienta, ale aj o psa je v nemocnici postarané, zdravotné sestry pomáhajú s venčením a kŕmením.

11.12.2008 - Príbeh z chilskej diaľnice, ktorý obehol celý svet

Pozrite si kratičké video, čo dokáže urobiť pes pre druhého psa, neuveriteľné! A kľudne nech vám aj slza vypadne... KLIKNITE SEM PRE PREHRATIE VIDEA

11.10.2008 - PSÍ ŽIVOT - relácia Českej televízie

Ďalší diel vynikajúceho programu, ktorý pomáha umiestňovať psíkov, ktorí sa ocitli v nepriaznivej životnej situácii vo svojej rodine a z rôznych dôvodov (choroba majiteľa, úmrtie, sťahovanie, narodenie dieťaťa a pod.) musia ísť do ďalšej rodiny, k novým majiteľom. Relácia ukazuje prostredie, v ktorom pes býval, majiteľa a vzájomný vzťah, dôvody, prečo pes musí odísť z domu a dvoch nových adeptov-záujemcov, ktorí si vyskúšajú 24 hodín s novým psíkom v ich domove, kynológ ich vyskúša z ovládnia psa. Všetko sa natočí na videozáznam a spoločne sa prehodnotí, ktorý majiteľ je vhodnejší pre konkrétneho psíka. Zmes citov aj vyvážených rozumných názorov a nakoniec dobrý koniec ukazuje, že všetko sa dá, len treba chcieť. Pozrite si na internete!
Po rozkliknutí fotografií sa zväčšia na originálnu veľkosť. Na fotkách je speváčka a herečka Petra Černocká, ktorá tento diel moderovala. KLIKNITE PRE PREHRATIE VIDEA

22.08.2008 - VIDEO - LOS - poriadne veľký domáci maznák

KLIKNITE NA ODKAZ A ZLEPŠITE SI NÁLADU!KLIKNITE SEM PRE PREHRATIE VIDEA

14.06.2008 - VO FRANCÚZSKU TVRDÉ OPATRENIA PROTI MAJITEĽOM PSOV

Majitel psa zabijáka dostane ve Francii deset let vězení Francouzští poslanci a senátoři se shodli na tom, že pes se může stát smrtící zbraní. A pokud se vymkne majiteli z rukou a někoho zabije, je za něj plně odpovědný. A to i trestně. Chovateli podle nového zákona hrozí až deset let vězení. Loni v září si desetiletá dívka ve francouzské vesnici d’Auteuil hrála na dvorku se dvěma dogami. Psi se na ni najednou vrhli. Matka byla poblíž, slyšela dceřino křičení o pomoc. Než stihla zasáhnout, bylo děvče tak pokousané, že na místě zraněním podlehlo. To je jen jeden z případů, který vládnoucí francouzskou pravici pod vedením ministryně vnitra Michele Alliot-Marieové přiměl k tomu, aby vyrazila do boje s chovateli nebezpečných plemen psů. Za posledních dvacet let totiž "domácí mazlíčci" utržení ze řetězu zabili ve Francii třicet osob. Hlavně malých dětí a starých lidí. Ve čtvrtek se podařilo parlamentem protlačit zákon, který má držet nebezpečné skupiny psů a jejich pány pod větší kontrolou. Hlavním lékem podle receptu gaullistické političky má být odrazování lidí od toho, aby si plemena, jako je pitbul, rotveiler nebo stafordšírský teriér, vůbec kupovali. Majitel psa, který smrtelně zraní člověka, je za jeho útok plně zodpovědný a soudce má možnost poslat ho až na 10 let za mříže. A navrch uložit pokutu 150 tisíc eur. Dosud byl maximálním trestem šestiměsíční pobyt za mřížemi a pokuta 15 tisíc eur. Zájemce o nebezpečného psa si před jeho pořízením musí obstarat na radnici souhlas úřadu. Také musí navštěvovat školení, kde mu budou specialisté vštěpovat pravidla, jak se o zvíře starat, aby nebylo nebezpečné svému okolí. Psi také budou pravidelně kontrolováni experty, a pokud budou vykazovat známky agresivity, mohou být majiteli odejmuti a utraceni. Nadále platí, že v zákonu vyjmenovaná plemena si nemohou pořídit nezletilí a lidé, kteří mají trestní rejstřík poznamenaný násilnými kaňkami. ŠKOLENÍ, POKUTY, VĚZENÍ Francie zpřísnila zákony pro chovatele nebezpečných plemen psů Nový zákon - definitivně schválený parlamentem ve čtvrtek - umožňuje potrestat pána, jehož pes napadne a usmrtí člověka, až deseti lety nepodmíněného pobytu ve vězení. A navrch může dostat pokutu ve výši 150 tisíc eur (v přepočtu čtyři miliony korun). Zákon také stanoví, že majitelé vybraných plemen, jako jsou rotvajleři nebo pitbulové, musí podstoupit zvláštní školení. Tématem je, jak s nebezpečnými psy zacházet a jak je trénovat, aby nebyli hrozbou pro své okolí. U nás je zákon mnohem benevolentnější. Majiteli psa, který někoho zraní, hrozí pokuta do výše 3 000 korun nebo jeden rok vězení. Útok se posuzuje jako trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti. Kdyby pes člověka dokonce usmrtil, může jeho vlastník dostat dva roky natvrdo. "V případě, že by šlo o člověka, který používá psa při výkonu práce - tedy například o psovoda nebo pracovníka ostrahy, už by byla trestní sazba vyšší," uvedl advokát Tomáš Vítek s tím, že tentokrát by majiteli hrozilo až pět let vězení. V posledních letech se o napadení člověka psem píše stále častěji, zatím byly zveřejněny pouze dva případy, kdy oběť útoku zemřela. V březnu 2004 podlehl zraněním Roman Kysilka, kterého v Nížebohách na Litoměřicku při nočním návratu z restaurace napadli tři stafordšírští teriéři. Jejich majitel byl zatím nepravomocně odsouzen k roční podmínce. - čtěte Majitel psů „zabijáků“ dostal roční podmínku O necelé dva roky dříve pokousal německý ovčák v Rumburku sedmiletého chlapce. Také on na následky hlubokých tržných ran zemřel. Soud v Děčíně odsoudil majitelku psa k šestnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu. zdroj:idnes.cz

11.06.2008 - AKO SA FOTÍ PES NA PET PASSPORT - video

Krátke, svižné, užitočné video z fotoateliéru pre majiteľov psíkov. KLIKNITE PRE PREHRATIE VIDEAKLIKNITE PRE PREHRATIE VIDEAKLIKNITE PRE PREHRATIE VIDEA

22.05.2008 - V ČESKEJ REPUBLIKE SCHVÁLENÝ NOVÝ ZÁKON PROTI TÝRANIU ZVIERAT

Pejskaři pozor! Za puštění psa bez vodítka pokuta až 50 tisíc Za pouštění psa bez vodítka na veřejných místech by měl v budoucnosti jeho majitel zaplatit až 50 tisíc korun. Uložení takové pokuty by měl umožnit nový zákon na ochranu zvířat proti týrání, který schválila vláda a o jejímž přijetí má nyní rozhodnout parlament. Jak ale souvisí proběhnutí psa na trávníku s týráním zvířat? "Držením psa na vodítku se zabrání jeho týrání. Když zvíře unikne z moci člověka, hrozí mu, že se dostane do pro něj neznámého prostředí a bude psychicky strádat," řekl nám mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. I opoziční poslanec za ČSSD Jeroným Tejc možnost udělovat vyšší pokuty chválí. Sám se chystá prosadit předpis, který by zpřísnil pravidla pro chov psů a dokonce se znovu snaží oficiálně zavést již před sedmi lety hojně diskutovanou kategorii "bojových psů", kterou mnozí chovatelé považují za faktický nesmysl. Samotní majitelé psů to ale vidí trochu jinak. "Velmi by nás potěšilo, kdyby byly vymáhány pokuty za znečišťování veřejných prostranství. Ale pokuta má smysl, pouze je-li vymáhána. Pokuta ve výši 50 tisíc je vymahatelná jen přes soud, což zcela postrádá kýžený efekt. Navíc pokud by se pes nemohl volně proběhnout, nebude mít žádnou socializaci, nebude mít šanci seznámit se se psy a s lidmi. A pokud není pes řádně socializován, může pak při setkání s neznámými psy i lidmi špatně ragovat," řekl k návrhu zákona pro Blesk.cz mluvčí Klubu stafordšírských bulteriérů a autor monografie tohoto plemene Zdeněk Spies. Náměstek pražského primátora Rudolf Blažek již ve středu uvedl, že současná tisícová pokuta může již nyní ve správním řízení narůst až na třicet tisíc.
V časopise REFLEX nájdete článok aj diskusiu k tejto téme. ZAKÁŽTE SEBAZVIDITEĽŇOVANIE
kliknutím sa otvorí článok.

18.05.2008 - PUSA

Psi sú jediní ľudia, ktorí mi denne dajú úprimnú pusu.

12.03.2008 - FELINOTERAPIA V NEMOCNICI

ŠTERNBERK – V nemocnici ve Šternberku léčí pacienty kocour! Ve zdejší léčebně dlouhodobě nemocných začali při doléčování pacientů po výborných zkušenostech se psy využívat i služeb sedmiměsíčního britského kocoura Jonáše. „Po canisterapii, což je léčba pomocí psů, jsme přistoupili k takzvané felinoterapii,“ objasňuje »lékařský« úvazek stříbročerného kocoura vrchní sestra šternberské léčebny Lenka Navrátilová. Chovatelka Jana Dohnalová vozí vždy ve středu do léčebny už více než dva roky bernské salašnické psy, teď začala i s felinoterapií. Kocour si prý vždy najde své oblíbené pacienty. „Jde o plemeno britské kočky, které vyniká vysokou inteligencí, má naprosto klidnou povahou a další výhodou je, že srst této kočky nelíná,“ vypočítává nutné předpoklady majitelka. Hned první setkání s krásným kocourem přijali pacienti velmi vřele a podle vlastních slov by přivítali daleko častější návštěvy. Také kočičí MUDr. Jonáš míří za svými novými známými evidentně moc rád. Pacienti především během návštěv zřetelně pookřejí a ještě desítky hodin po návštěvě mají daleko lepší náladu, která pomáhá při zdlouhavém léčení jejich onemocnění. Felinoterapie se už dříve osvědčila u nemocných dětí, spontánního rozvoje ale dosahuje až teď u starších lidí, kteří tak dostávají někdy už ztracenou chuť do života. Na co se užívá léčba kočkou: ● podpůrná léčba somatických, především psychických poruch a zátěží ● stavy po cévních mozkových příhodách ● doléčování po vážných úrazech ● vylepšování stavů při špatně se hojících ranách (bércové vředy apod.) ● psychická léčba dětí při dlouhodobé hospitalizaci
zdroj:ahaonline.cz

14.02.2008 - PICASSO A JEHO LUMP

Lump, který snědl Picassa To, že geniální malíř Pablo Picasso miloval krásné ženy, je všeobecně známo. Méně známé je ale to, že zbožňoval psy a z nich nejvíce malého rozpustilého jezevčíka, kterému říkal Lump. Známý americký fotoreportér z dob druhé světové války a z konfliktu v Koreji, David Douglas Duncan (90), důvěrný přítel slavného umělce a jeho dvorní fotograf, toto bílé místo v životopise zaplnil. Vydává nyní knihu s poněkud nezvyklým názvem: Pes, který snědl Picassa. Extravagantní titulek se však opírá o skutečnou událost, Picasso totiž jednou svému oblíbenému psu namaloval na dno krabice od dortu obrázek zajíce, ten na obrázek skočil a s velkou chutí ho snědl. Na jaře roku 1957 jsem zajel do vily La Callifornie nedaleko od Cannes. Z Německa jsem Picassovi přivezl tříměsíční stěně jezevčíka. Vila, kde žil Picasso s Jacquelinou Roqueovou, byla v té době magnetickým pólem přitahujícím muzejní kurátory, bohaté sběratele, majitele galerií, nakladatele, ruské klavíristy, toreadory, houfy starých přátel a optimistické cizince, kteří doufali, že jim zeširoka otevře její brány. Jim brány zůstaly zavřené, jezevčíkovi se otevřely dokořán. Jakmile štěně vyběhlo z auta a očichalo si každý koutek trávníku, s obdivuhodnou samozřejmostí vběhlo do vily. Hned bylo jako doma, prostě vyměnilo mne za Picassa, který mu začal říkat Lump, vzpomíná Duncan. Netrvalo dlouho a Lump se stal členem domácnosti, kam v té době patřil nejenom afghánský chrt Kubla, ale také boxér Yan a kozel, kterému malíř z nějakého důvodu říkal ženským jménem Esmeralda. Picasso sice měl zvířata rád, ale Lumpa miloval. Spal s ním v posteli, u stolu měl talíř, který slavný umělec ozdobil jeho portrétem. Pokračování tohoto příběhu je poněkud méně idylické než jeho začátek. Sedm let poté, co se Lump stal milovaným členem Picassovy domácnosti, přijel Duncan do vily u Cannes znovu. Po psíkovi nebyla nikde ani stopa. Zeptal jsem se, kde je, a dostal jsem vágní odpověď, že byl nemocný. Pak mi řekli, že ho museli odvézt ke zvěrolékaři. Jezevčíci totiž mají často problémy s páteří. To se stalo také Lumpovi, přestaly mu sloužit zadní nohy. A ten zatracený veterinář usoudil, že mu není pomoci a přestal ho krmit, býval by zašel. Tak jsem vyzvedl psa a přes noc zajel do Stuttgartu, kde jsem znal výborného veterináře. Za několik měsíců už byl Lump s námi v Římě. Sice chodil tak trochu jako opilý námořník, ale žil ještě dalších deset let. A víte, co je ještě zajímavé Ten pes se narodil v roce 1956 a Picasso v roce 1881. Oba zemřeli v roce 1973 v deseti dnech, dodává Duncan. Reference: Právo

11.02.2008 - Labradorky dokážu nájsť pirátske kópie DVD a CD

Černý labrador běhá po hale pražského ruzyňského letiště, v níž se skladují a proclívají všechny zásilky. Očichává palety s krabicemi a balíky. Nehledá však drogy: je jeden ze dvou na světě, který vyčenichá ukrytá DVD či CD. A odhalí tak ukryté načerno vypálené filmy a hudbu. Pes, vlastně fenka má na sobě oranžovou vestičku se svým jménem - Flo. Po pár minutách strne u jedné z krabic. Právě našla zásilku nelegálních kopií filmů. Tohle byla jen ukázka jedinečných schopností speciálně vycvičených psů. Ale oba psi, které jejich psovodi přivezli z Irska na ukázku, už absolvovali v Česku i ostrou akci. O víkendu v tržnici Kravín v jižních Čechách a v tržnici Asia Dragon Bazar feny Flo a Lucky pomohly úřadům zadržet nezákonné kopie v hodnotě sedmi milionů korun. V Malajsii jim šli po krku Na hledání pirátských filmů byli psi vycvičeni před půldruhým rokem. Za výcvikem stojí sdružení Motion Picture Associatin, které pracuje pro hollywoodská filmová studia. Pětileté feny labradorského retrívra teď cestují se svými psovody po světě a pomáhají odhalovat filmové pirátství. "Nasazeny do terénu byly už například ve Spojených státech, Hong Kongu či v Dubaji. Největší úspěch ale měly při operaci Double Trouble v Malajsii," popsal jeden z psovodů, Dave Mayberry. Díky jejich pomoci tam policie zabavila skoro dva miliony nelegálních kopií za 3,5 milionu dolarů. To se ale nelíbilo malajským skupinám organizovaného zločinu. Na hlavy psů proto dokonce vypsaly odměnu třicet tisíc dolarů. Feny po půlroční výpomoci odjížděly z Malajsie jako celebrity a místní hrdinky. Malajsijské ministerstvo průmyslu a obchodu jim dokonce udělilo medaile a státní vyznamenání za vynikající výsledky v boji proti filmovému pirátství. Slavnými se staly i ve Spojených státech. Při příletu je vítal starosta New Yorku Michael Bloomberg. Výcvik trvá osm týdnů Vychovat psa, který dokáže pomáhat v boji proti filmovému pirátství, však není nic jednoduchého. "Nejdůležitější a zároveň nejobtížnější je vybrat psa, který by pro to měl vlohy. Musí mít extrémně vyvinuté lovecké pudy. Hodí se na to jeden z dvaceti psů, kteří jsou určeni pro nějaký speciální výcvik," řekl britský psovod Dave Mayberry. Ten má na starosti fenky Flo a Lucky. Výcvik trvá osm týdnů, během nichž jsou psi naučeni neomylně rozpoznávat polykarbonáty a další chemikálie specifické pro disky. "Neznamená to ale, že pes objeví nelegální a vypálené filmy. Umí poznat schované jakékoliv DVD a CD. To, zda jsou legální, či nikoliv, je pak na určení odborníků," dodal druhý psovod, Mick Buchan. Nyní v Irsku vychovávají další dva psy, kteří by měli při pátrání po pirátských filmech pomáhat. Jejich speciální výcvik vyjde zhruba na dvacet tisíc dolarů. Česko by o pomocníky stálo Víkendový zásah Flo a Lucky nadchl i českou celní správu. "Byla to pro nás významná pomoc a nebylo by špatné takové psy vlastnit. Teď už je na dohodě, zda si je pořídíme, ale i třeba na možnosti vycvičit si je sami," řekl kynolog celní správy Martin Veverka. Filmové pirátství narůstá nejen v zahraničí, ale i v Česku. "V loňském roce byla škoda způsobená pirátstvím přes jednu miliardu korun a zabaveno bylo 567 tisíc kusů nelegálních filmů. Nejčastěji se prodávají v tržnicích a na burzách," vyjmenovala ředitelka České protipirátské unie Markéta Prchalová. zdroj: mladá fronta dnes.cz